no cover -  

Jablíčkář

Comments · 204 Views

aneb pražská chvilka s paní M

Dlouho si tuhle paní budu pamatovat. Seznámili jsme se na inzerát. Tedy né na seznamce, ale protože prodávala manželův počítač.

Už podle prvních kontaktních SMS působila veselým a bezprostředním dojmem. Takové lidi mám rád. Na nic si nehrajou a s ničím nemají problém. A tak po veselém hovoru, za doprovodu dětského pištění, slovo dalo slovo, moje banka vydala patřičný obnos její bance a obchod byl na světě.

Ale tím naše veselá komunikace neutichla, naopak. Přišel příběh shánění krabice, ukázkové video na whatsappu a plno veselých emotikonů.

Druhý den paní M pokračovala zprávou, která mě rozhýbala, oblékla do kalhot a poslala směr Praha. Taková krabice, která by unesla Bobana, prostě v době kríze není k sehnání. A koneckonců výlet vlakem není na škodu. Měl jsem čas dohnat zanedbanou knížku. A hnul jsem s ní za ty 4 hodiny slušně.

V Praze na nádraží přicupitala, s obrovskou taškou na rameni, drobná, přes roušku se usmívající žena. Dlužno podotknout, že její veselost podtrhla kšiltovka se zaječíma ušima zdobící její hlavu.

Boban už je pěkně na mém psacím stole a já pomalu dávám sbohem milovaným Linuxům. 10 let bádání a užívání si tohoto svobodného, fungujícího a nezlobícího systému, my hodně dalo. 

Linux mi vzal jen hodně volného času, protože tohle pole neprobádané si zaloužilo probádat dosyta.

Od Kubuntu, přes Ubuntu, Xubuntu, Deepin OS, Zorin OS až k poslednímu roku s Debianem v rozhraní KDE plasma.

No nic, já si jdu zase hladově ukousnout. Jablíčko už čeká. Tak dobrou chuť.

 
Comments